Tragicky dobří RK Dragons Jablonec
22. 9. 2018
Tragicky dobří RK Dragons Jablonec
Zazvonil zvonec a pohádky je konec! Předposlední zářijová sobota patřila klání, na které jsme se velmi těšili. V pražské Chuchli se 22. 9. značně zvýšil výskyt vzácného živočišného druhu, který se dobrovolně vydal dolámat svoje sezónou zmožené tělo na dlouhé tratě. My jsme jako obvykle nesměli chybět. Tragicky dlouhé tratě se nám letos zařadily do Českého poháru a tak jsme měli možnost zabojovat v disciplíně, ve které máme největší ambice. Postavili jsme velký mančaft, děvčátka i chlapce. No a jak se nám dařilo?
Jako první byl pro nás na pořadu dne hlavní závod na 5 km s hromadným startem a čtyřmi obrátkami. Rozlosování do jízd proběhlo dle aktuálního umístění v celkovém žebříčku Českého poháru, takže jsme vyfasovali dráhu č. 2 a byli tak obestoupeni našimi letošními hlavními konkurenty a sice ONV BOX na jedničce a Dragonclubem Brno na trojce. Naši velkou čtyřku uzavřelo Mondi Štětí na krajní dráze. Vystartovali jsme jak splašení a jak se předpokládalo, první kilometr jsme se šermovali na vlně, než přišla naše první taktická chvíle. Do obrátky jsme nechali první najet ONV BOX a chystali se je díky většímu oblouku podjet, scuknout, přejet vlnu a zdrhnout. No, tenhle záměr nám trochu nevyšel, nicméně se nám podařilo „zbavit“ Brna a Mondi, kteří museli díky manévru naší šikovné kormidelnice Verunky značně prodloužit oblouk a nabranou ztrátu již nestačili dohnat. Po obrátce tedy nastal boj na život a na smrt s Boxery. Viseli jsme na nich, jak jen to šlo, nicméně ONV ukázali svou sílu a nám svá záda. Byla to krásná stíhací jízda s bojem v cílové rovince, kde jsme ještě zkusili zaútočit a ovlivnit výsledek. Z této jízdy jsme ale nakonec vyšli jako druzí a čekali, co bude dál. Druhá jízda se zdála být ohrožující, ale nakonec se Nymburku ani Sedlčanským nepodařilo dosáhnout lepšího času, takže si vezeme STŘÍBRO! Úkol splněn, tjenéj zářil jak sluníčko. Dlouhé tratě jsou prostě naše a my díky tomu můžeme slavit ještě další úspěch, a tj. zatím nejúspěšnější umístění MIX posádky v Českém poháru. Po celoročním snažení získáváme celkové druhé místo v soutěži a s tím i nominaci na ME v Seville.
Po zhruba dvouhodinové pauze přišly na řadu naše holky, které si přály potvrdit svou aktuální „neporazitelnost“ na dlouhých tratích. Jako leadři tabulky stanuly na první (vnitřní) dráze s jediným cílem. Co nejrychleji zmizet a jet si svoji vodu. Zhruba po 200 m si prvním nástupem zařídily velký odstup od zbytku startovního pole a nechaly Brňandy, Boxerky a Monďačky jejich vlastnímu osudu. Po první obrátce přišel trochu boj s vlnami od projíždějícího člunu, nicméně holky si stále zachovávaly rychlost a zatím, co vyjížděly z druhé obrátky, zbytek pole do ní teprve najížděl. A protože se jednalo o poslední závod, nechaly holky ve finiši všechno a cílovými bójemi projely úplně na krev. Po chvilce nervíčků, jak dopadne druhá jízda, přišla radost. Holky nadělily druhým Průtržačkám více než půl minuty a tento závod bezkonkurenčně vyhrály. A aby té radosti nebylo málo, tak se již podruhé staly absolutními vítězkami Českého poháru a to znamená jediné – jistou nominaci na ME.
Poslední se představil malý open, rovněž na 2,5 km. Pro nedostatek lidí jsme druhý plánovaný open nakonec odpískali. Pánové a jedna dáma se postavili na start rovněž v první dráze a podařilo se jim to samé, co děvčatům. Chvilku po startu si odjeli do tramtárie a jeli si vlastní čistou vodu. Tento závod byl hodně o morálce, protože přes velký náskok bylo potřeba zachovat rychlost – jelo se na čas a první jízda měla s výbornými časy již odjeto. Naši si toho byli samozřejmě vědomi a hnali se do cíle jak splašení koně. Svým výkonem si vybojovali první místo a díky tomu vezeme do Jablonce již druhou mistrovskou zlatou medaili.
Tahle sobota se nám opravdu maximálně vydařila. Zároveň to ale znamená, že sezóně 2018 odzvonilo. My si teď trochu odpočineme a zhruba v polovině října zahájíme zimní přípravu na další sezónu. A pokud se zima v Jablonci vydaří stejně jako léto, čeká nás přinejmenším doba ledová, takže času bude habakuk. Takže díky moc za tuhle sezónu! Díky celé posádce za parádní výkon a celosezónní přístup. A díky TRENÉROVI za to, že nás tou tréninkovou dřinou dokopal (občas na úkor vlastních nervů) až sem – na pozici jedné z nejlepších posádek naší malé země. V únoru se potkáme na Halovém mistrovství.
Tři, čtyři, mr..t!